U nás platí, že máme obvykle uhrazené předepsané zdravotní pojištění a za to se nám dostává stanovený rozsah zdravotní péče. Což se někomu líbí a někomu z nejrůznějších důvodů ne. A k těm, jimž se stávající situace v českém zdravotnictví nelíbí, patří i jeho ministr Válek. Ovšem protože je to ministr, tedy ten nejvyšší, na koho se nevyhnutelně musí snášet veškerá kritika za panující nedostatky, měl by tento mít i představu, jak se problémů zbavit. A pan ministr a jeho lidé takové představy mají.
Napřed se uvažovalo o tom, že by měli být zvýhodněni ti z našinců, kdo dbají na své zdraví, chodí na preventivní prohlídky a tím šetří zdravotnictví peníze za svou léčbu, jíž se díky zdravému způsobu života a prevenci vyhnou. Ale to finanční situaci zdravotnictví nezachránilo. A tak je tu nový nápad zmíněného ministra.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění počítá s tím, že by lidé dbající na své zdraví měli být zvýhodňováni, jak zaznělo výše, ale nejen to. Měl by se dít i pravý opak, který sice momentálně v oné novele není, ale měl v ní být a dost možná nakonec i bude. Tedy měli by se zároveň i trestat ti, kdo se nechovají tak, jak by měli, a tím stojí zdravotní systém zbytečně moc peněz.
Lidé, kteří na své zdraví nedbají, příliš často navštěvují lékařskou pohotovost nebo vyžadují to, co je zjevně zbytečné, by měli buď platit vyšší zdravotní pojištění, nebo by se jim měla omezit dostupná zdravotní péče.
Má to logiku, že? Ale to se vám jenom zdá. Dokonalý nápad to totiž není. Ani náhodou. A to přinejmenším ze dvou důvodů.
- Za šedesát procent našinců platí zdravotní pojištění stát. A ty ani dražší zdravotní pojištění neovlivní, protože je to nic nestojí. Mají péči placenou státem a nezaloví více v peněžence, ani kdyby o tom bylo nahoře rozhodnuto.
- Podle poslední informace z médií u nás nemá 1,8 milionu lidí vlastního zubaře, chybí pediatři a podobně. Takže spousta lidí nemá kam jít. Jedině na pohotovost, za což by měli být podle ministra zdravotnictví trestáni.