Dům

Dělení se o nájem


Mít veliký a prostorný a krásný dům je snem asi úplně každého člověka. A já si myslím, že kdybyste se zeptali kohokoliv, jestli by bral zadarmo byt anebo dům, tak by určitě každý chtěl mít dům. Jenomže někdy má člověk opravdu velké oči. Někdy člověk vůbec neví, jestli by se dokázal postarat o veliký dům. A co třeba zahrada? A co třeba úklid? Určitě budete znát některé pořady, kde se vymění manželky a potom jsou opravdu v jiném domově. Nikdy jsem neslyšela anebo ani neviděla, že by tam někdo někomu něco pochválil. Každý jenom haní to bydlení, kde zrovna je a u každého je to vždycky jenom nejlepší tam, kde člověk doopravdy bydlí.

Co říkáte na takový krásný dům?

Tak je to podle něho úplně v pořádku. Je ale na jednu stranu úplně logické, že člověk vlastně bydlí tam, kde se mu líbí a že bydlí tam, kde se mu to naprosto zdá normální. I když to třeba normální ve skutečnosti vůbec není. Ale abych se vrátila zpátky ke stavbám. Byt a dům, tak to je opravdu jako nebe a dudy. Je to úplně něco jiného. Ale abych se vám přiznala, já jsem celý život asi do svých pětadvaceti let vyrůstala v bytě. Měla jsem tam ještě se sestrou a s bratrem jednu místnost. Všichni tři jsme obývali jednu místnost.

Krásný veliký dům na vesnici.

Řeknu vám, že to bylo opravdu hrozné a žádné soukromí nebylo, takže jsem byla potom ráda, když jsem si našla partnera, a ještě s jeho sestrou jsme šli bydlet do jednoho bytu. A později, myslím za dva nebo za tři roky jsme si už také našetřili peníze a šli jsme jenom já a partner bydlet. Sice ano, když jsme bydleli ve třech, tak to bylo prima, že jsme se vlastně takhle dělili o nájem, takže tři lidi jsme se dělili o jeden nájem. Bylo to docela prima, ale nyní už máme s partnerem vlastní dům. Prvně jsme měli byt, ale potom už jsme si na hypotéku vzali vlastní dům. Ani nevíte, jak jsem byla nadšená a že se mi splnil sen. Mít veliký dům se zahradou byl můj sen a jsem ráda, že se mi to s partnerem opravdu splnilo.